Novinky
Jak jsme nadělili juniorům
20.12.2011, autor: Jan Pitner
Pár střípků z vyučování mladých zajíčků je tu. Naše marodka by vydala dohromady na druhej tým, takže jsme vyrazili do Liberce v osmi lidech a to do toho počítám i Reného, kterej neni člověk, ale trenér. Nechyběl ani realizační tým (Bohouš). V Liberci jsme viděli sníh a hned potom fotku mladýho tRENÉra ve vitrínce. V hale už bylo rušno. Kluci z nároďáku ročník 93/94 si už na nás brousili svoje mléčný zuby. Přestože jich bylo dvanáct a nás jen osm, byl náš věkový součet vyšší a to hlavně zásluhou tRENÉra, kterej dělal jejich fotrům na vojně mazáka. V této zdánlivě rýpavé větě, je pečlivě ukryta poklona tRENÉrovi. V jeho věku budeme my, nynější hráči EGE, rádi, když si sami zvládneme dojet na vyšetření k urologovi. Snad nás někdo pustí ve dvojce sednout.
Při rozcvičce nám asi kluci chtěli udělat radost, tak nám pustili Scooter a jiný oldies pecky z roku, kdy se narodili. Během prvních rozeher jsme chvíli čekali, co z kluků vypadne. Nakonec to byl bobek, takže jsme první dva sety hladce vyhráli. Ve třetím se děcka trochu chytla a zlobila, ale v koncovce jsme je zdolali. Jsem zvědavej, kdo na mě tyhle namistrovaný kecy vytáhne, až bude za pět deset let půlka z nich v dospělým nároďáku. To už ale budu silně nedoslýchavej a v klimakteriu, takže mi to bude jedno a navíc si nebudu už pamatovat, že jsem někdy nějakej volejbal hrál. Možná klouby a záda mi dají zavzpomínat. Na konci třetího setu náš jediný střídač a trenér v jedné osobě Renda poslal sebe sama na hřiště se slovy. "Ať maj kluci doma co vyprávět."
Co k tomu dodat. Ač si z toho dělám srandu, pro nás je to výsledek důležitej a cennej, už jenom proto, že junioři prohráli v lize jen dvakrát. Nevím, zda jsme my tak dobří, nebo kluci už seděli myšlenkama pod stromečkem a rozbalovali dárky. Nadílku jsme jim ale dali. Výhodou hráčů první ligy je fakt, že když se v ní objeví nějaký šikovný mladík, nestihne nás prvoligisty moc ztrapňovat, protože si ho vytáhne někdo z extraligy a my tak směle zůstáváme jednookými mezi slepými.
Jsou ty svátky tak ještě přání. „Kdybysme se neviděli", jak se říká. Za sebe Vám přeju krásný Vánoce, nečumte na dárky ale svým blízkým do očí, protože to se v přetopeným nákupáku koupit nedá. Zdraví se sice dá koupit v lékárně, ale přeju Vám ať tam nemusíte! A do roku 2012 Vám přeju hodně úspěchů a štěstí. A myslete na to, že: " Úspěch je dostat to, co chceš, a štěstí je chtít to, co dostaneš." To řekl jeden americkej spisovatel E.S Gardner. Mějte se hezky a mami prosimtě upeč ty dobrý kokosky. Dík H
